Poradce
Certifikát
Rychlý kontakt
 |
 |
| Úterý, 29 Prosinec 2009 00:00 |
Proč někdo tloustne více a někdo méněObezita vzniká pokud je vyšší příjem než výdej energie. Toto pravidlo zná většina lidí už od dětství. Přesto to není tak jednoduché, protože do příjmu potravin zasahuje centrální nervový systém přes celou řadu kompenzačních mechanismů a pomocí zpětných vazeb se pokouší rychlou změnu v příjmu potravin překonat, buď šetřením energie, nebo naopak zvýšeným výdejem. Jakmile se geneticky naprogramovaná váha vychýlí, ať již směrem dolů nebo nahoru, rozběhne se kaskáda procesů bránících se změně. To je důvod, proč je hubnutí pomocí různých diet tak obtížné a často neúspěšné. Obezita je z velké části již stanovena. Výdej a příjem potravin je ovlivněn u jedince již v období před jeho narozením. Prokazuje se, že novorozenci s nízkou přírodní váhou mají větší sklon k obezitě. Jako by člověk byl už v děloze matky nastartován a naprogramován k šetření energie pro případy nedostatek potravin v mimoděložním životě. Novorozenci s normální, ale i mírně vyšší váhou zpravidla nemívají později s nadváhou problémy. Z toho je jasné, že vliv na váhu má celá řada hormonálních látek, jako je např. růstový faktor, pohlavní hormony, hormony nadledvinek, které zpětnou vazbou ovlivňují výdej a příjem potravy. Některé osoby mají vysoké riziko vzniku obezity. Mezi metabolická rizika obezity patří:
Jsou zjištěny i další rizikové faktory obezity a k nim patří příslušnost k nižší socioekonomické vrstvě, což se zřejmě projevuje nižším vzděláním, konzumací alkoholu a levných potravin a nezájmem o aktivní sportování. Velkým rizikem vzniku obezity je také zanechání kouření. Přibrání váhy u stop-kuřáků je dáno vyplavením nikotinu. Není nic neobvyklého, když stop-kuřák přibere 4-5 kg za 6 měsíců, ale přírůstek váhy může být i vyšší. Zanechání kouření zvyšuje riziko ztloustnutí 2,4x u mužů a u žen vzroste na dvojnásobek. Ovšem řešením není, že budete pokračovat v kouření. Při zanechání kouření je třeba s tímto faktem počítat a zahrnout do odvykacího programu kouření i dostatečnou pohybovou aktivitu, aby nedošlo k ztloustnutí. Pohybová aktivitaMéně než nevhodná strava zodpovídá za vývoj obezity pokles pohybové aktivity. Velice těsný vztah byl prokázán mezi denní pohybovou aktivitou a množstvím netučné tkáně jedince. Děti, jejichž jedinou zábavou je vysedávání u televize, mají výrazněji větší BMI. V jiné intervenční studii se dětem nabídla přiměřená pohybová aktivita s vyloučením televize a počítačových her a po necelém roce bylo zaznamenáno snížení BMI.
Při průzkumu výdeje energie zjistíme, že až 60 % energie spotřebujeme na udržení základního metabolismu, tj. na udržení tělesné teploty a iontového gradientu přes buněčné membrány, na udržení srdeční činnosti a dýchání a na pohyb střev a jiné metabolické a mobilizační procesy. Dalších 20 % výdaje energie spotřebujeme při trávení jídla; v důsledku chemických reakcí a štěpení potravin v zažívacím traktu vzniká jako vedlejší produkt teplo. Všichni známe ten pocit vyjádřený slovy: "To jsem se najedl, až jsem se zpotil". Zbylých 20 % energie je vydáváno cvičením a pohybovou aktivitou. Spontánní pohybová aktivitaJe také geneticky podmíněná. Jednoduchým řešením by bylo začít cvičit a hubnutí by přišlo samo. Ukazuje se však, že "komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí". Tzv."neposedné děti" díky spontánní fyzické aktivitě dokážou vydat o 100 až 800 kcal/den více. Spontánní fyzická aktivita je geneticky podmíněná, což vysvětluje rozdílnost ve výdeji energie u jednotlivců. Mezi jedinci však existuje i značná rozdílnost ve výskytu beztučné tkáně. Rozdíl v množství podkožního tuku byl u zkoumaných dětí v jedné studii až 80%. Vrozeně úsporný metabolismusPříjem potravy je velice přísně kontrolován. Již na buněčné úrovni jsou kontrolovány buněčné procesy pro absorpci živin, transport, ukládání, mobilizaci energie a využití energie. V těchto oblastech existují velké interindividuální rozdíly.
Někteří z nás mají vrozeně úsporný režim metabolismu. Při štěpení potravin u nich vzniká málo odpadního tepla a to může stačit, aby se po letech vyvinula obezita. Také vrozená inzulínová rezistence, tj. nedostatečná odpověď tkání na inzulín, je spojena s nízkým termickým efektem jídla, ale inzulínová rezistence je většinou získaná ustavičným přejídáním. Inzulínová rezistence často předchází vzniku cukrovky, ta je důsledkem, ne příčinou. Termický efekt potravy by se však neměl přeceňovat. Zjistilo se, že pokud inzulínová rezistence nebyla přítomna, nedošlo k podstatné redukci váhy zablokováním termického efektu jídla léky. Související články:
|
