Certifikát

certifikat-smaller
Sdílet na facebooku

Rychlý kontakt










0 + 4 =

Tisk Email
Sobota, 02 Leden 2010 12:50
bilkoviny

Bílkoviny

Bílkoviny (proteiny) jsou polymerní látky skládající se z aminokyselin. V lidském organizmu plní mnoho důležitých funkcí: Významně se podílejí na struktuře orgánů (svaly, šlachy, kosti...), umožňují pohyb, usnadňují nebo vůbec umožňují průběh biochemických reakcí v organizmu (enzymy), také některé hormony jsou svou strukturou bílkoviny. Bílkoviny přenášejí nebo skladují různé látky, například železo v krevním oběhu přenáší bílkovina zvaná transferin, skladování železa v buňkách se zase neobejde bez pomoci další bílkoviny - ferilinu. Bílkovinami jsou i protilátky, například známé imunoglobuliny, které chrání náš organizmus proti infekci. Bez bílkovin bychom při každém sebemenším poranění vykrváceli, neboť k bílkovinám patří i faktory srážení krve, bílkovinou je i látka umožňující vidění, rodopsin v oční sítnici.

Jak jsme výše uvedli, stavební kameny bílkovin představují aminokyseliny. Aminokyseliny lze - zjednodušeně řečeno - rozdělit na ty, které si lidský organizmus dovede sám vyrobit, a aminokyseliny, které si sami vyrobit nedovedeme, a musíme je tedy přijímat potravou. Aminokyseliny prvního uvedeného typu označujeme jako postradatelné, aminokyseliny získávané z potravy jako nepostradatelné. Podle obsahu nepostradatelných aminokyselin můžeme bílkoviny obsažené v potravinách rozdělit na plnohodnotné (bílkoviny vajec a mléka), téměř plnohodnotné (maso) a neplnohodnotné (rostlinné bílkoviny), které mají nedostatek nepostradatelných aminokyselin.

Bílkoviny

Z hlediska racionální výživy tedy nelze doporučit jednostrannou konzumaci pouze rostlinných potravin. Rostlinné a živočišné bílkoviny by v naší stravě měly být zastoupeny v poměru 1:1.

Běžné doporučovaná denní dávka bílkovin činí u dospělého člověka asi jeden gram na kilogram tělesné hmotnosti, u kojenců a dětí je to však dvojnásobek, protože rostoucí organizmus vykazuje podstatně vyšší potřebu bílkovin, především plnohodnotných. Také těhotné a kojící ženy by měly přijímat asi o třetinu více bílkovin, než kolik stanovuje základní doporučená dávka.

Obsah bílkovin (g/100gramů)

  • maso hovězí: 25g
  • maso vepřové: 15g
  • maso kuřecí: 21g
  • ryby: 19g
  • mléko kravské: 3g
  • tvaroh: 19g
  • sýr tvrdý: 25g
  • vejce slepičí: 13g
  • chléb žitnopšeničný: 7g
  • těstoviny: 12g
  • sójové boby: 45g
  • zelenina: 2g
  • ovoce: 1g
  • houby: 3g

Nebylo by tedy možné pokrýt denní potřebu bílkovin zvýšeným příjmem bílkovin výhradně rostlinných? Bílkoviny vytvářené v lidském těle mají své specifické složení, lidský organizmus tedy nemůže použít bílkoviny přijímané v potravě v původním stavu, ale musí je nejprve rozložit na aminokyseliny a z nich teprve vytvořit bílkoviny vlastní. Pokud přijímaná potrava (potažmo v potravě obsažená bílkovina) vykazuje nedostatek některé nepostradatelné aminokyseliny, dokáže si lidský organizmus vytvořit pouze takové množství vlastních bílkovin, na které vystačí zmíněná nepostradatelná aminokyselina. Ostatní v potravě obsažené aminokyseliny, byť by jich bylo velké množství, přijdou "nazmar". Nejenže nemohou být využity, ale organizmus je navíc musí rozložit. Při tomto rozkladu vzniká značné množství amoniaku. Protože amoniak je pro buňky jedem, musí být nejprve zabudován v játrech do močoviny - tu musí následně odstranit ledviny. Oba zmíněné orgány se tím zbytečně zatěžují.

Pro získání představy o tom, jak je možno naplnit výše uvedenou denní potřebu bílkovin (tedy asi 70 gramů u sedmdesátikilogramového člověka), uvádím v tabulce průměrný obsah bílkovin ve vybraných potravinách. Jak ale vyplynulo z předchozího textu, nelze se orientovat pouze absolutním množstvím, vhodné je zvažovat rovněž nutriční hodnotu bílkovin. Například sója (platí pro luštěniny obecně) sice obsahuje více bílkovin než maso, má ale podstatně nižší nutriční hodnotu, protože vykazuje nedostatek nepostradatelné aminokyseliny obsahující síru - metioninu. Jestliže nutriční hodnota slepičiho vejce, vyjádřeno jako index nepostradatelných aminokyselin, činí 100, v případě sóji je to pouze 62, u hrachu dokonce jen 50. Z rostlinných potravin má vyšší nutriční hodnotu bílkovina pšenice - 68. Pro srovnání: Hovězí i rybí maso vykazuje hodnotu 80. Jestliže se přidržíme doporučeného vyváženého poměru rostlinných a živočišných bílkovin, můžeme za vhodné kombinovaný pokrm označil například čočku s vejcem.

jidelnicek

V případě, že máte zájem o poradenství s osobním konzultantem, vyplňte prosím formulář, nebo zvolte možnost přímého kontaktu.

Související články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit